„Prosímvás, jaký typ cvičení je tenhle – pilátes s Martinou?” osmělím se zeptat mladé recepční v exkluzivním studiu. Obsluhuje zdravý fitnnes bar a zdá se lidská. Než odpoví.
„To je opravdu pohodová lekce, taková ta úroveň…“ na chvilku se odmlčí, přelítne mě rychlým pohledem a dodá „na prodloužení aktivního stáří.“
„Aha!“ nadšeně přikývnu. Jako že přesně takovou odpověď jsem čekala. Vůbec na sobě nedám znát, že pojem aktivní stáří mi doteď jaksi unikal, že mě doslova vyrazil dech, který už za malou chvíli budu tam někde na karimatce setsakra potřebovat.
Statečně přijímám čerstvou roli mladší seniorky, jak jsem se pro tento případ nazvala a hrdě, jak jinak, vstupuji do malé útulné tělocvičny plné zrcadel.
Jsou opravdu všude – ta zrcadla, což se při cvičení samozřejmě hodí, protože se můžete neustále kontrolovat. Po očku lze sledovat mimo cvičitelky i ostatní cvičenky, jelikož jsou vlastně všude kolem vás. Ta zrcadla z nás dělají úplný tým, jak se tak pěkně donekonečna odrážíme, i když jsme jenom tři.
Co mne ovšem zaráží, je věkový průměr mých aktuálních Pilátes kolegyň. Tipovala bych pětatřicet maximálně. Nemohu se ovšem soustředit na věkové hodnocení a jiné úvahy, jelikož už se všelijak speciálně nadechuji a vydechuji, aktivně a vědomě, takže na to musím vyloženě myslet a i tak to občas popletu a k tomu dýchání navíc ještě, aby toho nebylo málo, opravdu i cvičím.
Asi po čtvrt hodině podobných cviků na podobnou, ne-li stejnou partii, mi pomalu dochází síly. Nechci vzdát svůj boj za aktivní stáří! Copak ty mladé pětatřicátnice, ty mají ještě spoustu času, a přesto i ony už se chystají. Začaly raději dříve. Budou lépe připraveny! K tomu boji, k té výzvě.
Dvacátá minuta se zdá býti zlomová. Dýchám seč mohu, intenzivně držím pózu a modlím se, aby už se konečně změnila partie, jinak padnu k zemi vysílením.
Ležím na zemi a v místech, kde by měly být horní břišní svaly nastává chaos, panika a třes.
Ještě týden si při sebemenším smíchu či zakašlání vzpomenu na těchto revolučních dvacet minut tichého boje za svobodu.
Za svobodu udržení aktivního stáří, která začíná kdykoli budete chtít. Klidně i v pětatřiceti. Stačí zajít do fitness studia na lekci, která alespoň částečně přesahuje vaši momentální kondičku a pořádně se do toho opřít.
„To byl masakr, že?“ usměje se jedna z mladých pilates kolegyň na tu druhou cestou do sprchy.
S trochu vlhkými vlasy přisednu k fitness baru a s lehkou samozřejmostí pilates veteránky si objednám jedno malé presso a minerálku. K čerstvému mrkvovému muffinu se totiž hodí naprosto báječně. Cítím se až euforicky, jak se do něj zakousnu, a horký hlt černé kávy odplaví poslední pochyby, zda jsem tu přípravu na aktivní stáří neodstartovala moc brzy.
Řeknu vám, kvůli tomuhle muffinu byste se klidně začali připravovat taky. Ale nejprve si musíte dát řádně do těla. Jinak to prostě nefunguje!
